Články

29.09.2009 | Živý suvenýr z tábora

Zábavný letní příběh si z LT Skavsko 2009 přivezl oddíl Stezka 90. TSP z Brna. Vedoucí Saša Tomancová ho povyprávěla známým prostřednictvím e-mailu a protože stojí opravdu za to, předáváme ho s jejím svolením dál.

„Co se týká bouřek a povodní, kdyby nebyly už před odjezdem na tábor, nevěděli bychom o nich. Byli jsme úplně bez novin a mimo jednodenního výletu do Kroměříže téměř bez civilizace. Pečivo nám vozili do tábora a zásoby jsme byli koupit jen třikrát. První větší bouřka přišla z úterý na středu a protože jsme byli unavení z předchozích dnů, zahnali jsme děti v devět spát. O půl desáté nám vypadl proud a tak jsme udělali poradu vedení při svíčkách a zalehli taky.
Druhá bouřka byla o fous horší o den později. Proud přestal jít o půl desáté v noci a ještě ráno nebyl. K tomu jsme přišli o vodu. Pravda, abych se nenudila, měla jsem to vyšperkované zvracející vedoucí o půl druhé ráno (miluji vedoucí, kteří si musí usmažit nalezené houby...). Ráno nám pekař nedovezl objednané vánočky. Když jsem mu volala, řekl, ze je upeče na následující den :o). Prý jsme zaspali bouřku a když vypadl proud, naházeli těsto kaprům. Kdyby alespoň dovezl chleba... No nic…
A protože jsem s táborem bez vody dosud neměla zkušenosti, jeli jsme se podívat a pozeptat na nejbližší obecní úřad. Pan starosta je na okrasu, pan místostarosta sice v terénu, ale perfektně informovaný. Slíbili, že do poledne bude vše spravené. Z místní mateřské školky nám ve várnicích dovezli na náklady obce pitnou vodu, další v kanystrech na splachování, prostě paráda. Děti jsme poslali na pokladovku s koupenou balenou vodou v petkách a když se vrátily na oběd, voda opět tekla. Až později jsme se dozvěděli, že někde shořela celé trafostanice.
A protože jsme měli za těch necelých patnáct hodin opravdu málo zážitků, o poslední se postaralo Sluníčko. Dopoledne volala její maminka, že je služebně kousek od tábora, ať si s bratrem sbalí do jednoho kufru, co už nepotřebují, a ona jim ho odveze autem. Dětem se kufry prohlížely denně při bodování, ale vedoucím… Sluníčko našlo ve svém kufru maminu myš a s ní pět malých myšiček se zalepenýma očičkama, stáří odhadem maximálně týden. Kufr byl naprosto čisťoučký, myšky si přece svůj kutloch nezasviní :-). Do kufru se myš-máma dostala vrchem, nic nebylo prokousané. A tím, že si Sluníčko brala věci z povrchu, spodní vrstva byla naprosto klidná a netknutá. Takový menší šok...:o). Ještě štěstí, že děti nebyly v táboře, ale na pokladovce. Hlášené ztráty nakonec: prokousaná tři trička a jedna zavinovací sukně…“
Pokud jste i vy zažili na táboře něco humorného, poučného či odstrašujícího, podělte se s tím na stránkách www.jmpionyr.cz nebo www.dobryoddil.cz !

Zpět